Kanada

Historie

Dodnes se vedou spory o to, kdo byli původní obyvatelé Kanady. Jisté ovšem je, že když na kanadské břehy dopluli koncem desátého století Vikingové, nalezli zde Indiány a Inuity (Eskymáky). Větší příliv Evropanů začal v 16. století. Spolu s ním začalo i soupeření o vliv mezi Anglií a Francií, v němž zvítězila po Sedmileté válce roku 1763 Velká Británie. Další roky byly ve znamení sporů o hranici se Spojenými státy - ta byla nakonec stanovena na 49 stupni severní šířky zhruba kolem roku 1818. O dvaadvacet let později byla sjednocená Horní a Dolní Kanada prohlášena britskou kolonií. Za první i druhé světové války bojovala Kanada po boku Velké Británie, ačkoli v roce 1931 získala v rámci Commonwealthu plnou nezávislost. Britská královna ovšem nadále zůstala i zůstává titulární hlavou státu a v zemi ji zastupuje guvernér. Díky Konstitučnímu aktu (podepsán byl v roce 1982), mohou Kanaďané měnit svou ústavu bez souhlasu britského parlamentu. Typické pro kanadskou politickou scénu posledních třicet let jsou separatistické snahy frankofonních Kanaďanů o vyhlášení samostatného Québecu. Už trojí referendum ovšem vypovídá o opaku. Kanada je federace, která byla v době svého vzniku tvořena čtyřmi provinciemi (Ontario, Québec, Nové Skotsko a Nový Brunšvik). V současnosti má Kanada deset provincií a tři teritoria. Federální stát se řídí ústavou z roku 1867 a zabývá se záležitostmi týkajícími se všech občanů jako je obrana, zahraniční záležitosti, regulace meziprovinčního a mezinárodního obchodu, trestněprávní odpovědnost a další. Vláda na úrovni provincií se potom zabývá oblastmi jako je vzdělání, zdravotnické a sociální služby, občanské právo nebo provinční a obecní soudy. Tři kanadská teritoria (Yukon, Severozápadní teritoria a Nunavut) mají rovněž svoji státní správu s podobnými pravomocemi jako jsou u provincií, kromě správy půdy a přírodních zdrojů. Jejich pravomoce navíc nevycházejí z ústavy, ale ručí za ně federální vláda. Poslední úrovní rozdělení moci je správa obecní, která patří pod provinční legislativu a stará se kromě jiného o odpad, správu silnic, parky, ale také o daň z majetku. Je řada oblastí, do kterých zasahuje více úrovní vlády, například doprava, zemědělství, přistěhovalectví nebo správa přírodních zdrojů. V případě nejasností má federální právo přednost. Začátkem 60.let se přesto provincie Québec rozhodla k neúčasti ve federálním programu částečně hrazeném provincií a realizovala vlastní obdobný program. Tato možnost neúčasti ve federálním programu za podmínky realizace programu obdobného byla klíčovým bodem dohody z Meech Lake z roku 1987. Smlouva byla později v referendu zamítnuta.

Víza a doklady

Při cestách do Kanady se vyžaduje platný cestovní pas vybavený datovou stránkou se strojově čitelnou zónou a zpáteční letenka. Cestující s cestovním dokladem bez strojově čitelné zóny bude odmítnut leteckým přepravcem již při odbavení!! Doba platnosti českého pasu musí být nejméně šest měsíců ode dne vstupu do Kanady. K řízení motorového vozidla při turistických cestách postačuje český platný řidičský průkaz, doporučuje se však používat mezinárodní řidičský průkaz.

Ke 14. červenci 2009 obnovila Kanada vízovou povinnost pro občany ČR. Cestující s českým pasem musí před cestou do Kanady od tohoto data požádat o vstupní vízum. Žádosti o víza však nevyřizuje Velvyslanectví Kanady v Praze, nýbrž Velvyslanectví Kanady ve Vídni. Žádost je ovšem možné podat též na každém zastupitelském úřadě Kanady, který má funkční vízové oddělení. V Evropě lze tedy žádost podat též v Paříži, Londýně a Římě.

Žádost o vízum musí obsahovat vyplněný vízový formulář, platný cestovní pas se strojově čitelnou zónou, 2 pasové fotografie a poplatek za vízum (CAD 75,- pro jednorázový vstup, CAD 150,- pro vícenásobný vstup). Pro bližší informace za účelem získání víza doporučujeme obrátit se na Velvyslanectví Kanady v Praze či ve Vídni.

Každý návštěvník Kanady musí být schopen se při vstupu na kanadské území na vyzvání kanadského imigračního úředníka prokázat zejména:

•platným cestovním pasem s platným vízem; doba platnosti tohoto pasu musí být nejméně šest měsíců ode dne vstupu do Kanady, pas musí mít minimálně jednu prázdnou (nepopsanou) stránku,
•kompletním harmonogramem cesty včetně dat odjezdu a příjezdu,
•dokladem o dostupných finančních prostředcích dostatečných pro plánovaný pobyt v Kanadě (výpis z bankovního účtu, platební karty, cestovní šeky apod.); výše těchto prostředků není přesně stanovena, ale rozhodujícím faktorem je délka a charakter pobytu v Kanadě; pro turistické účely je doporučena částka 100 až 150 CAD na osobu a den; finanční prostředky může návštěvník prokazovat buď v hotovosti nebo v cestovních šecích, kreditních kartách apod.,
•dokladem o zajištěném ubytování,
•dokladem o zajištěném cestovním zdravotním pojištění,
•při služebních cestách pozváním kanadského partnera,
•dobrým zdravotním stavem; tzn., že nesmí např. trpět nakažlivou nemocí, která je snadno přenosná (tuberkulóza, ale nikoliv např. AIDS) – v případě osob s pracovním povolením mohou imigrační orgány požadovat v závislosti na typu práce zdravotní vysvědčení,
•dostatkem finančních prostředků ke krytí nákladů k pobytu.

Přihlašovací povinnost v Kanadě neexistuje.

Důležitá telefonní čísla

Mezi ČR a Kanadou neexistuje dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče a proto by důležitou součástí cest do Kanady mělo být včas uzavřené zdravotní pojištění na celou dobu pobytu. Náklady na lékařské ošetření v Kanadě jsou v porovnání s ČR velmi vysoké. Úroveň péče však v některých aspektech - jako např. dlouhé čekací lhůty v nemocnicích, nemožnost poskytnutí potřebné péče bez uzavření zdravotního pojištění - neodpovídá evropskému standardu.
Důležitá telefonní čísla:
- policie, záchranná služba, požáry : 911
- informace o telef. číslech v provincii, v níž se volající nachází: 411
- informace o telef. číslech v jiné provincii, než ve které se volající nachází: 1(kód volané provincie) 555 1212

Doporučení turistům

Specifika cestování v Kanadě jsou určena zejména rozlohou Kanady, koncentrací obyvatel v pásmu cca 250 km podél hranic s USA (v tomto pásmu žije 90 procent obyvatel Kanady) a na druhé straně rozsáhlými územími s minimálním zalidněním, a s tím souvisejícími vzdálenostmi mezi turisticky atraktivními místy - od několika stovek km až k tisícikilometrovým vzdálenostem (např. Montreal-Vancouver - 4 769 km, Montreal - Calgary - 3 760 km, Montreal - Toronto - 571 km, Toronto - Niagárské vodopády - 120 km). Severní území Kanady jsou neobydlená a bežnými prostředky nedostupná. K dalším místním zvláštnostem náleží dlouhotrvající zima, obvykle od měsíce října do května s teplotami klesajícími bežně pod minus 20 C, ve vnitrozemí až minus 30 C, která je tak pro turistiku nevhodná. Při pobytu v kanadských národních a provinčních parcích je nutné dodržovat příslušné předpisy, stanovující m.j. podmínky pohybu a chování v těchto parcích, úhradu poplatků za pobyt v nich, podmínky lovu zvěře a rybolovu - jen na základě povolení. V parcích a lesích se vyskytuje jedovatý plazivý břečťan, místa jeho výskytu jsou většinou označena tabulkami "poison ivy". Při pobytu v lese hrozí napadení medvědy. Vzhledem k nadměrnému výskytu hmyzu v zalesněných oblastech Kanady i v blízkosti vodních zdrojů se doporučuje vybavit se dostatkem účinných repelentních přípravků. Výše uvedená specifika (překonávání značných vzdálenostních rozdílů, klima, celkové životní prostředí, náklady na cestování) zdůvodňují nižší úroveň infrastruktury pro turistiku ve srovnání např. se západní Evropou nebo i se Spojenými státy americkými. Celková bezpečnostní situace v Kanadě je dobrá a při běžných cestách nehrozí turistům zvýšené nebezpečí. Výjimku může tvořit pobyt v odlehlých částech velkých měst, případně v řídce obydlených oblastech. Důležité je vybavit se přesnou aktuální adresou a telefonním spojením na případné přátele a příbuzné, které hodlají cestující navštívit. V Kanadě neexistuje centrální evidence obyvatel a české ani kanadské úřady často nemohou být ve vyhledávání adres a telefonického spojení nápomocny, současně i s ohledem na časté cestování a stěhování místních obyvatel. Je vhodné si poznačit na náhradním místě číslo cestovního dokladu a poznamenat si důležitá telefonní čísla v zemi.
Závěrem se opakují některá zásadní fakta, které je nezbytné zohlednit při cestování do Kanady:
- nutnost zpáteční letenky, zakoupené před cestou do Kanady
- nutnost cestovního zdravotního pojištění
- dostatečné finanční vybavení na pobyt a cestu na velkých vzdálenostech spojené s vysokými dopravními a pobytovými náklady
- respektování přísných imigračních, celních předpisů a vnitřních zákonů Kanady a upozornění s prioritním důrazem na zákaz přijetí zaměstnání či zahájení studia bez povolení k pobytu, které je možné získat jen na ZÚ Kanady mimo území Kanady, a vyvarování se snahy o nepovolený vstup do USA z území Kanady
- dobrá příprava celkové organizace individuální turistiky ještě před příjezdem do země
- dobrý zdravotní stav a bezúhonnost cestovatele

Zajímavosti

Thousand Island - národní park v povodí řeky Svatého Vavřince, kde se dá krásně chodit přírodou, nebo se vozit mezi ostrůvky na lodičkách Ottawa - za prohlídku stojí především budova parlamentu a Muzeum civilizace Montreal - pozoruhodností je kostel Oratoire St-Joseph, v němž se člověk posouvá z patra do patra po jezdících schodech. Neopakovatelnou atmosféru má pak stará přístavní čtvrť Vieux Port Niagara Falls - město samo o sobě je dosti příšerné, ovšem vodopády skutečně stojí za to Toronto - neprojít několik národnostních čtvrtí a zejména China Town by byl hřích.