Slovensko

Hlavní zajímavosti

BRATISLAVA

Bratislava je hlavním městem Slovenska. Jednou z dominant města je Bratislavský hrad se svou bohatou historií. Dále pak také Devín, katedrála sv. Martina, kostel v Rusovcích, Devínská Kobyla, Bratislavský lesní park, Zoologická záhrada, Botanická záhrada, Zlaté piesky. V městské části Devín nad soutokem Dunaje a Moravy se tyčí ruiny mohutné pevnosti. Devínsky hrad prezentuje jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit Slovenska, neboť průzkum přinesl nálezy už z 5. tisíciletí před Kr. Strážní pevnost slovanského knížete Rastislava Dowina zmiňují letopisy už v 9. století. Po pádu Velkomoravské říše se Devínský hrad stal důležitou strategickou baštou Uherského království. Hrad v roce 1809 vyhodila do povětří napoleonská vojska. V současnosti je hrad částečně zrekonstruovaný, ale v areálu stále probíhá archeologický výzkum.

MURÁNSKA PLANINA

Muránska planina je nádherným koutem Slovenska, který uspokojí všechny milovníky přírody a samoty. Muránska planina je součástí Spišsko-gemerského krasu, do kterého patří ještě Slovenský ráj. Tento kras s nádhernými vrcholy jako Malá či Velká Stožka je pak součástí Slovenského rudohoří. Pro své mimořádné přírodní hodnoty byla Muránska planina v roce 1976 vyhlášena za chráněnou krajinnou oblast a v roce 1997 dokonce za národní park.

Jádrem NP je vápencová deska Muránske planiny, která se tyčí nad své okolí i o mnoho set metrů. Tato vápencová deska byla v geologické minulosti nasunuta na krystalický masív Královej hole (Nízké Tatry). Dnes se na území Muránske planiny eviduje asi 148 jeskyní (zejména jeskyně Bobačka), 15 propastí a 50 ponorů a vyvěraček. Speleologický průzkum oblasti však pořád pokračuje. Pokud jde o flóru a faunu této oblasti, nezbývá než říci, že jsou druhově neobyčejně bohaté. Ve větší míře se tady vyskytuje nejen největší volně žijící šelma na Slovensku - medvěd hnědý, ale také můžete spatřit rysa či kočku divokou. Z rostlin je tady určitě nejvzácnějším lýkovec slovenský (lykovec muránsky), který je svědkem doby třetihorní. Tato lokalita Karpat je navíc jedinou lokalitou na světě, kde se tento druh vyskytuje. Proto si zaslouží velice přísnou ochranu. Za návštěvu stojí Muránsky hrad, který je nejen třetím nejvýše položeným hradem na Slovensku (935 m), ale zároveň svou rozlohou třetím největším hradem Slovenska, Vežká lúka s chovem huculských koní, Hrdzavá dolina, Voniaca s krásnými vápencovými skalisky a porosty koniklece slovenského, ale také Nižná Kžaková, nádherná louka v nitru planiny s turistickou útulnou. Zapomenout nelze ani na úchvatný skalnatý kopec Hradová, který je součástí Tisoveckého krasu. Výstup na něj je jednou z nejkrásnějších túr na území národního parku Muránska planina.

VYSOKÉ TATRY

Vysoké Tatry jsou geomorfologickým podcelkem Východních Tater, které se dělí na již zmíněné Vysoké Tatry a Belianské Tatry. Vysoké Tatry jsou jediným pohořím Slovenska, které má vysokohorský ráz. Má všechny znaky takovéto krajiny - velkou nadmořskou výšku, velkou členitost a bohatství různých skalních forem. Nejmenší velehory v Evropě jsou charakteristické skalními masivy s velkým množstvím jezer a ples, vodopádů, dolin, jeskyní a propastí. Můžete zde navštívit městečka Štrbské Pleso, Tatranská Lomnice a Starý Smokovec.

Vysoké Tatry jsou součástí Tatranského národního parku (TANAP), který byl vyhlášen již v roce 1948. Park byl navíc v roce 1993 zařazen do sítě biosférických rezervací v rámci programu UNESCO - člověk a biosféra (MAB). Hřeben Vysokých Tater je obloukovitě prohnut směrem k jihu. Z něj pak k severu a k jihu vybíhají mohutné rozsochy, které ohraničují hluboké doliny. Na jejich dnech se lesknou třpytivá oka četných ples, kterých ve Vysokých Tatrách napočítáme skutečně hodně. Největším plesem na slovenské straně Tater je Vežké Hincovo pleso, které má rozlohu 20,08 ha a hloubku 53 metrů, takže je zároveň i nejhlubším plesem na slovenské straně Tater. Nejvyšší vrcholky Vysokých Tater jsou Gerlachovský a Lomnický štít.

Víza a zastoupení

Ke vstupu do země potřebujete platný cestovní pas nebo občanský průkaz, vízum není potřeba. K pobytu do tří měsíců se nepožaduje povolení k pobytu.

Generální konzulát - Brno

Adresa: Vodová 10
61200, Brno
Telefon: +420 541 429 911, 912, 913
Fax: +420 541 216 748
E-mail: konzulat.sr@volny.cz

Konzulární oddělení - Praha

Adresa: Pod Hradbami 1
160 00, Praha 6
Otvírací hodiny: po-pá 08.30 - 12.00
Telefon: +420 233 325 443

Velvyslanectví - Praha

Adresa: Pod Hradbami 1
160 00, Praha 6
Otvírací hodiny: 08.00 - 12.00, 13.00 - 16.00
Telefon: +420 233 113 051, 233 113 052
Fax: +420 233 113 054
E-mail: skembassy@pha.inecnet.cz

Generální konzulát - Košice

Adresa: Razusova 13, P.O.Box E-10
042 40, Košice
Otvírací hodiny: po 09.00 - 12.00, 14.00 - 16.00; út-čt 09.00 - 12.00
Telefon: 0042155/6231801-2, KO-6231800
Fax: 0042155/6231799
E-mail: kosice@embassy.mzv.cz

Velvyslanectví - Bratislava

Adresa: Hviezdoslavovo nám. 8, P.O.Box 208
810 00, Bratislava 1
Otvírací hodiny: po-čt 09.00 - 12.00
Telefon: 004212/59203303-4, KO-59203301
Fax: 004212/59203330
E-mail: bratislava@embassy.mzv.cz

Historie

Než vzniklo v osmém století na jihozápadě Slovenska Nitranské knížectví, ovládali území postupně keltští Bójové, Dákové, Markomani a Kvádové. Římané území začlenili do své provincie Pannonia. Nitranské knížectví bylo později začleněno k Velkomoravské říši, od roku 1018 součástí Uherského království.

V roce 1918 byla v Turčianském Sv. Martině přijata deklarace o začlenění Slovenska do československého státu. Ten se rozpadl v historii dvakrát. Nejprve na počátku druhé světové války, kdy se Slovensko odtrhlo a založilo Slovenský stát, a podruhé v roce 1992, kdy vznikly samostatné republiky v rámci bývalé federace.

Lidé, zvyky, náboženství

Téměř většina obyvatel země jsou křesťané, v římskokatolické církvi je 84,1 % obyvatel; v augsburské 6,9 %; v řeckokatolické 4,1 % a v reformované křesťanské 2 %; zbytek obyvatel je bez vyznání.

85,5 % obyvatel jsou Slováci, 9,7 % Maďaři, 1,7 % Romové a 0,8 % Češi.